Stín-moje
Co teď v sobě cítím?
Co před očima vidím?
Vidím už jen..
Jak končí den..
Je mi to záhada..
Když slunce zapadá..
Nezní to moc skromně,
ale ono vychází!
A semnou pomale odchází...!!
Proto moc prosím Vás,
vyslyšte můj hlas“
Svět dobou poslední,
pálil jak slunce polední!
Pálil mě láskou k tobě..
za chvíli už budu v hrobě..
-tak co-
Nechtěla jsem konec takový,
štěstí přinesou jen podkovy..?!
Ale já měla štěstí dost!
Ty jsi BYL můj skvost!
Proč to tak dopadne?
že mě smrt popadne?
smrt mě snad dovede,
až ke konci samému,
přežiji i doménu..!
bravo
(Amy-gotička, 3. 4. 2014 17:08)