Ž I L E T K A (moje basnička)
Žiletka
Toť můj věrný přítel,
řízneš se víc a vítej!!
U těch, co u toho zůstaly,
zbavit se toho nemohly.
Jednou to nějak dopadne,
buď tak,že hluboký spánek popadne,
tě celou a konec s tebou!
Nebo tak,že jednou,
to bude opravdu naposled,
normální člověk to napohled...
Patřím mezi ty,
co řezají se do ruky.
Jen tak se toho nezbavím,
dávno už tohle vím!!!
Asi bych toho radši nechala,
málem jsem za to život dala,
ANO, je to těžký, moc!!
Nepřestanu z noci na noc.
Zaroveň chci a nechci přestat,
kvůli osobě(co miluji) to musim ustát!
Ale jak jinak se to řešit dá??!
Ty problémy,co s tím se dělat má??!
Jinak to řešit už neumím,
jen,hlubokým, milovaným říznutím.
Říznutí mým přítelem!!
Příkladem a učitelem!!
Mou ostrou žiletkou,
tou pečlivě schovanou.
Vezmu si ji,
kdykoliv,když potřebuji.......