Sebepoškozování
26. 4. 2008
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ Prostředí: Někteří lidé se zraňují pouze na určitých místech. Pro většinu je to domov (koupelna, vlastní pokoj) či alespoň místo, kde mají zajištěno soukromí. Nejčastější dobou je večer. Nástroje: Řada lidi při svém ceremoniálu používá stále stejné nástroje, mohou mít i svůj "vlastní" nůž, žiletku, zapalovač atp. Častěji využívají pouze jeden typ a nástroje nekombinují. Průběh: Ritualizace procesu začíná zajištěním vhodného prostředí, nástroje a specifickou aktivitu, která je u každého individuální. Může se kombinovat s poslechem smutné hudby či pozorováním depresivních obrázků. Naplněním je způsobení rány a uvolnění, kterým obřad končí. Je sebezraňování znakem vážnější poruchy? Ve více případech není, může se týkat lidí, kteří nebývají v dobré psychické kondici, nejčastěji z těchto důvodů: v rodině se vyskytuje psychiatrické onemocnění existují genetické předpoklady ke zvýšenému prahu citlivosti traumatizující životní zážitek dysfunkční rodinné prostředí a partnerské vztahy U těchto lidí je zvýšené riziko sebeubližování, ovšem nejde o poruchu osobnosti. Vážnější poruchu diagnostikuje psychiatr, sebepoškozování se často projevuje u těchto diagnóz: hraniční porucha osobnosti deprese poruchy příjmu potravy post traumatická stresová porucha úzkostná porucha obsedantně kompulzivní porucha maniodepresivní psychóza Proč cítím takové uvolnění když si ublížím? Ubližování sobě sama se stává jakýmsi záchranným mechanismem při tlaku a přetížení. S proudem krve se uvolňují endorfiny a dostavuje se příjemný pocit. Pokud k uvolňění nedochází i jinými způsoby, lehce se stanete na sebepoškozování závislí a v případě, že jej nebudete moci realizovat, můžete pociťovat až abstinenční příznaky. Tento způsob vlastní pomocí vám pomáhá zvládat náročné životní situace a stres, časem si své rituály skutečně užíváte. Stejně jako u každé jiné drogy je však uvolnění pouze dočasné. Proč přestávat, když mi sebeubližování pomáhá? Je jasné, že sebepoškozování vám pomáhá zvládat emoce, ale je to pouze dočasné řešení. Tento způsob rozhodně není zdravý, způsobuje pocity viny a závislost. Dalším důvodem je riziko. Je již zaznamenáno několik případu, kdy byla rána či řez příliš velké a dotyčný člověk zaplatil životem, o něco více se vyskytuje infekce, hnisající rány či otrava krve. Dalším motivem mohou být rodiče a přátelé, kteří se o vás bojí. Záleží na každém, jaký důvod bude pro něj ten rozhodující. Proč rodiče reagují na sebepoškozování negativně? Je několik hlavních důvodů k této reakci: Cítí vlastní vinu za vaše ubližování, myslí si, že jsou špatní rodiče. Když byli mladí, neměli žádnou psychologickou literaturu k dispozici, o této problematice se nehovořilo. Rodičovství je pro ně nová zkušenost, je těžké reagovat na vše adekvátně. Mají vlastní problémy, které neumí vyřešit a tím více je trápí, že si jejich dítě ubližuje. Neví, jak vám pomoci, jsou zoufalí. Bojí se o váš život a zdraví. Sami si nikdy vědomě neublížili, nemají náhled na váš problém. Mají vás rádi a chtějí se o vás starat tak, jak to sami nejlépe umí. Pokud si zoufáte, že vám rodiče "vyhrožují" psychiatrií, neberte to zle, mají očividně strach a uvědomují si, že vám zřejmě více pomůže odborná pomoc, taková reakce je mnohem pozitivnější než lhostejnost a nezájem!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář