Smrt ...

Stalo se

8. 3. 2008

Otevřu oči
/zarudlé od pláče/
po probdělé noci
plné myšlenek
...
rozespale sáhnu
po spodním prádle
...
z podprsenky
se ke mě line
vůně tvého parfému
/hnusí se mi/
mám chuť
jí rozervat
na milion kousků
/jí nebo tebe?/
...
znovu vidím před očima
včerejší večer
/měl být vyjímečný/
...
v podbřišku stále cítím
ten tlak
tu bolest
a do očí se mi opět
nahrnou slzy
...
z kalhotek smývám
zbytky své nevinnosti
/chtěla bych ji vrátit/
...
pořád dokola
slyším tu tvou větu:
"Co bys chtěla kočko?"
a svou
hloupou
/a špatnou/
odpověď:
"Tebe!"
...
bože,já to udělala!
.
.
.
:-(